Když byl vesmír ještě mladý: Vědci objevili 83 velmi vzdálených supermasivních černých děr

Mezinárodní tým složený z vědců a astronomů specificky lovil giganty mezi černými dírami – úspěšně. Objevili 83 kvasarů poháněných černými dírami.

Supermasivní černé díry vznikly v době, kdy našemu vesmíru bylo pouhých 5 % současného věku.

Jak můžeme pozorovat efekty takto prastaré? Jde o efekt rudého posuvu; objekty, které jsou velmi vzdálené (a tyto černé díry se nachází asi 13 miliard světelných let daleko) pozorujeme v minulosti – čím dál od Země jsou, tím hlouběji v minulosti je vidíme. Blíže efekt rudého posuvu vysvětluje kupříkladu Hubbleova konstanta.

Obrázek: Když byl vesmír ještě mladý: Vědci objevili 83 velmi vzdálených supermasivních černých děr

Umělcova představa o vzhledu kvasaru. Uprostřed je supermasivní černá díra. Materiál, který „vsakuje“ je následně ve formě energie vypouštěn a vytváří světelný kruh. Zdroj: Yoshiki Matsuoka / Princeton

Černé díry máme na InSmartu moc rádi:

Náhled do minulosti

Tým astronomů z Japonska, Tchaj-wanu a USA neskrýval nadšení z nálezu. „Je pozoruhodné, že se takto masivní, husté objekty dokázaly zformovat tak brzy po Velkém třesku,“ popsal Michael Strauss, profesor astrofyziky na Princetonské univerzitě a spoluautor studie. „Pochopení vzniku černých děr v počátcích vesmíru je pro našeho kosmologické modely výzvou.“

Nález nejen podstatně zvyšuje množství supermasivních černých děr, o kterých astronomové vědí, ale také potvrzuje, že už relativně krátce po zformování vesmíru jich existovalo poměrně hodně.

Studie je rozdělena do pěti různých částí, které se objevily v peer-reviewed magazínech The Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan. K pozorování byl použit japonský obří dalekohled Subaru, konkrétně specifické zařízení Hyper Suprime-Cam (HSC) namontované na teleskop.

Obrázek: Když byl vesmír ještě mladý: Vědci objevili 83 velmi vzdálených supermasivních černých děr

Oproti stáří vesmíru jsme cucáci, dokonce i naše Země. Ta vznikla před 3,5 miliardami let, vesmír už před 13,8 po Velkém třesku. Zdroj: Kyle McKernan, Princeton

Supermasivní černé díry se obvykle nachází uprostřed galaxií. Pozorovat je lze ve chvíli, kdy do sebe vtahují okolní plyny, což způsobuje dobře viditelné záření – celý jev se následně nazývá kvasarem. Dřívější studie dokázaly odhalit jen ty nejzářivější kvasary, a tudíž nejmasivnější z černých děr. Díky teleskopu Subaru však lze pozorovat i méně husté supermasivní černé díry.

Podle Strausse hledíme na vesmír starý pouhých 800 milionů let: tedy skutečně krátce po jeho vzniku vlivem Velkého třesku. V současném vesmíru se již kvasary pravděpodobně nevyskytují, nebo jen velmi vzácně: většinu materiálu, které kvasary ke svému vzniku potřebují, už totiž černé díry zřejmě spotřebovaly.

Zdroj: Princeton, Subaru

Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentářů
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Obrázek: Nové jaderné bloky zruinují český rozpočet, tvrdí expert. Bude elektřina stát 200 eur za MWh místo slibovaných 90?
Nové jaderné bloky zruinují český rozpočet, tvrdí expert. Bude elektřina stát 200 eur za MWh místo slibovaných 90?
Skládačky netáhnou: Motorola předběhla Honor, Samsung se potýká s klesajícím podílem na trhu
Od vynálezu parního stroje k AI za 250 let: Přežijeme zrychlující se AI revoluci?
Konečně telefon, který vydrží: Realme GT 7 zvládne bez nabíjení tři dny (první dojmy)
AI magie v HONORu 400 Pro: Jak z obyčejné fotky udělat video za pár sekund?
Jak ušetřit za Oneplay? S OKU trikem se zákazníkům daří získat i 40 % slevu
Obrázek: Jaké aplikace nesmí chybět v novém chytrém telefonu? Nejlepší aplikace pro Android zdarma
Jaké aplikace nesmí chybět v novém chytrém telefonu? Nejlepší aplikace pro Android zdarma
Jak poznat, že vám někdo naboural WhatsApp? Varovné signály, které byste neměli ignorovat