Snaha vědců dokázat, že lidem lze číst myšlenky, se díky novým objevům v oblasti neurovědy může stát realitou. Dopomoci by k tomu měl speciální implantát v mozku. Jaké jsou dosavadní výsledky výzkumu?
V rámci každoročně pořádané konference americké společnosti Society for Neuroscience, zabývající se nejnovějšími pokroky v neurovědě a příbuzných oborech, byla diskutována celá řada témat. Mimo dlouhodobě řešené otázky neurologů a neurochirurgů se zde probíraly také některé poměrně nové a aktuální, například dopady onemocnění covid-19 na lidský nervový systém. Nejvíce pozornosti však přitáhl výzkum studentky Sarah Wandeltové z amerického Caltechu, která zde prezentovala zařízení schopné předpovídat vnitřní řeč mozku, a svým způsobem tedy číst myšlenky.
Nově publikované výzkumy naznačují pokroky v oblasti čtení myšlenek. Zdroj: Pixabay
Nový výzkum byl publikován ve dvou studiích, které se věnovaly možnostem komunikace s pacienty trpícími vážným poškozením mozku či nervového systému, kteří díky tomu nejsou schopni plnohodnotně interagovat s okolním světem. Dosud se v těchto případech využívaly speciální snímače, které byly schopny zachytit drobné náznaky mimiky či pohybu očí, a které byly tyto projevy schopny převést na jakousi formu řeči mezi indisponovaným pacientem a lékařem. Problém ovšem nastává v případě, že je postižený kompletně apatický, a není tak schopen žádných fyzických projevů komunikace.
Právě to by však výzkum Wandeltové a jejích kolegů mohl změnit. Vědci v Caltechu totiž vyvinuli nové zařízení, které využívá elektrod implantovaných přímo do mozku. Nervový signál je pak elektrodami zachycen hned u zdroje, a díky připojenému počítači jej lze převést například na text či mluvené slovo.
15 let po ztrátě řeči může opět komunikovat
Podobný problém se v posledních letech snažil řešit také tým profesora Seana Metzgera z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Ten se v rámci svého výzkumu zaměřil na jednoho konkrétního pacienta označeným krycím jménem Pancho, který v důsledku zranění po autonehodě v roce 2003 trpěl ztrátou řeči trvající více než 15 let. V roce 2019 pak Pancho podstoupil experimentální operaci, během níž mu na povrch mozku implantovali celkem 128 elektrod, které sledovaly elektrické impulzy během snahy pacienta komunikovat. Postupným vývojem této technologie se z kombinace vzruchů Panchova mozku podařilo sestavit jakousi formu abecedy založenou na hláskovacím systému NATO – tedy „Alfa“ pro písmeno A, „Bravo“ pro B, „Charlie“ pro C apod. – díky které se podařilo navázat s pacientem ucelený kontakt. Na letošní konferenci Society for Neuroscience vědecký tým věnující se Panchovu případu prezentoval nové výsledky, z nichž vyplývá, že v průběhu posledních let bylo možné sestavit slovník Panchovy komunikační řeči čítající více než 1100 slov.
Nervová soustava a její mapování by mělo být klíčem v odhalení toho, co si daný člověk myslí. Zdroj: Pixabay
Tyto způsoby přímé interakce s mozkem pacienta jsou v rámci medicíny doposud relativně neprobádané, a nové poznatky by tak mohly přispět k inovaci medicínských přístupů k léčbě a péči o pacienty s vážným poškozením mozku. Dalším krokem by pak mohlo být rozšíření pole působnosti i na pacienty s plným vědomím, kdy bychom se tak v budoucnu skutečně mohli dočkat přístroje schopného číst naše myšlenky.
